THEUSED.CZ

12.08.2009, Lido, Berlin, Germany

Úmorná cesta do Berlína, kdy jsme s mou velkou kamarádkou Greenei odjížděly z ČR již ve 3 hodiny v noci, byla nakonec korunována super koncertem a kontaktem se členy skupiny, před i po koncertě.
V Berlíně jsme byly již v poledne. Po krátkém nákupu v super gothic shopu a malém zkouknutí některých, pro nás zajímavých míst ve městě, jsme před klub Lido dorazily až v 19:30. Zatím zde bylo až podezřele málo fanoušků, takže jsme měly reálnou šanci dostat se do předních řad v sále.
Při čekání na otevření vstupu, který měl být ve 20:00 hodin se venku objevili kluci ze skupiny. Přebíhali z klubu do svého tourbusu, který byl zaparkován jen pár metrů od vstupu. Vždy zaběhli do busu a zase zpět do klubu. Bert vypadal hodně naštvaně, že nikdo neměl odvahu požádat ho o podpis nebo foto. V jedné chvíli ale změnil image, posadil se na schody busu, už se tak strašně nexichtil a dokonce si začal prozpěvovat song od Tenacious D, pak ale zmizel do sálu. Podařilo se mi slepit plakát koncertu ze vstupních dveří, to náhodou viděl Dan a pak si ze mě utahoval, jaká já jsem to ale zlodějka. Byl velmi v pohodě, tvářil se přívětivě, a tak jsme za ním zašly pro podpisy a fota. Dala jsem mu k podpisu vytisklou fotku, kde všichni stojí pod deštníkem. Ta se mu tak líbila, že ji nejen podepsal, ale ještě i pokreslil, prý deštíčkem a ďobanci, které nakreslil všem členům. Prohodil s námi pár slov, ale už musel odejít, protože za pár minut se již vpouštělo do sálu.
Při příchodu nás moc nekontrolovali, takže jsem v pohodě pronesla foťák i pití. V sále jsem se dostala hned doprostřed první lajny, takže úplně super místečko.
Na začátek nás nechali čekat až do půl desáté. Zatím bylo v sále strašně málo lidí a my se bály, že až to kluci a hlavně Bert uvidí, bude mít ještě mizernější náladu, zazpívá jen pár skladeb a rychle uteče. Těsně před začátkem se sál začal plnit a my si dělaly legraci, že snad pořadatelé podplácí lidi na ulici, aby tam dělali křoví. Ale opak byl pravdou, byli to opravdoví fanoušci, kteří nejen že znali texty písní a celou dobu až velmi hlasitě, i když falešně, zpívali, ale vytvořili v sále super náladu a to kluci v kapele náležitě ocenili.
Bert měl najednou tu nejnej náladu. Komunikoval s fanoušky, stále se usmíval, posílal pusinky, zazpíval němcům nějakou jejich odrhovačku a dokonce se pokoušel i něco mluvit německy, i když se mu do toho míchala i slova italská. Jednu chvíli mu na pódium jeden fan hodil lízátko. Berth ho sebral ze země a pak ho vděčně se všemi kluky ve skupině slízal. Pak mu ještě hodil někdo kšiltovku a Bert v ní odezpíval pár písní a pak ji odhodil zpět do publika. Oba dárce odměnil Danovými paličkami. Těmi ostatně na koncertě nešetřili, stále je odhazovali fanouškům a pak i vody v plastu a ručníky. Já málem chytila paličku a láhev, ale vždy se mi to jen odrazilo od ruky. Greenei se podařilo ukořistit láhev vody od Berta a my ji pak s dalšími ochutnali. Byla tááák dobrá. Taky Greenei chytila paličku, ze které mi kousek dala. Bert párkrát seskočil z pódia a přišel až k zátarasům a jednou si zašel až tak blízko, že si s námi v předních řadách podával ruku, a kdo měl štěstí mohl ho i obejmout.
Odehráli super koncert. I když to byl můj už od nich třetí. Byl opravdu nejlepší. Kluci hráli jak o život a už po první skladbě z nich úplně teklo. Asi v polovině se Jepha uklidil do zázemí. Dan si lehnul na roh pódia a kouřil a Bert odezpíval tři skladby jen za doprovodu Quinna, kterého pak odměnil dvěma „sladkými“ polibky. Pak ještě, již kompletní, zahráli asi čtyři songy a za hlasitého povyku publika něco po 23:00 hodině odkráčeli.
Mě se po koncertě podařilo dostat Setlist a v merchantu jsem si koupila The Used tašku.
Pak nastala dlouhá doba čekání na členy skupiny před klubem. Nejprve čekalo strašně moc fanoušků, ale jak se doba zvyšovala, fanoušků ubývalo, až nás tam zůstalo asi tak dvacet. Asi tak po půlhodině vyšli ven Jepha a Dan. Byli moc milí, nejen že se ochotně podepisovali a fotili, ale povídali si a zůstali tam s námi s malými pauzami až do konce asi do půl 2 v noci. Mezi rozhovory jsme zjistily, že chystají po novém roce koncertní tour a že snad už konečně zavítají i k nám. Udělaly jsme si s nimi pár fotek a Jepha mi podepsal i naši společnou fotku z loňského koncertu. Taky nám moc s Greenei obdivoval naše mikiny, které mají i oni a jsou od značky, která je obléká. Dan nabízel Greenei vínko, které ona s díky odmítla a byl strašně crazy, stále si s někým povídal, rozdával plakáty koncertu a podepisoval je. Když zjistil, že na mě žádný nezbyl, honem utíkal ještě nějaký sehnat. Když jsme se ptaly, kde je teď Bert, tak, že prý za chvíli přijde, že se právě sprchuje.
Zatím se tam objevil i Quinn, ale nikdo ho moc nekontaktoval, tak zašel do tourbusu a už nevyšel.
Bert se objevil asi o půl jedné, šel s ochrankou jako nějaká hvězda, a zase měl ten nepřístupný výraz, že se ho nikdo neodvážil zastavit a tak i on zmizel v buse. To nám, kteří jsme tam ještě byli, asi tak deset lidí, přišlo moc líto. Odejít z koncertu e nemít to hlavní, foto s Bertem, nemožné. Greenei mluvila s Jephem, který si ještě předtím zpíval taky song od Tenacious D (asi se před koncíkem všichni dívali na jejich DVD), aby řekl Bertovi, že se s ním chceme vyfotit. Jepha slíbil a šel za ním do busu. Dlouho se nic nedělo a my to už chtěly pomalu vzdát, taky začalo dost pršet a tak jsme si myslely, že teď už není šance, aby v dešti šel za námi. Když v tom se v buse něco začalo dít a „hvězda“ Bert vyšel za námi. Zase to byl ten miloučký Bertík. Taky on si všimnul mé mikiny a pochválil ji a řekl, že on má taky takovou. Se všemi se ochotně fotil, odpovídal na dotazy, podepisoval se a ani déšť, který byl už dost silný, mu nevadil. Bylo to neskutečné.
A nám nastala cesta zpátky na nádraží a domů. Vůbec nám nevadilo, že musíme ještě hodiny čekat na vlak a pak dlouho cestovat. Zažily jsme neskutečný den, objímaly se s Bertíkem, byly na koncertě, setkaly se, mluvily a fotily s téměř všemi členy naší milované kapely.
Na tento den nikdy nezapomeneme a už se těšíme na příští koncert a setkání s kluky z The Used.

Fotky
Ja s Danem